(Česky) MICL

SPLÍN A IDEÁL
24. 11. – 23. 12. 2010

Michal Novotný alias MICL představuje výstavou „Splín a ideál“ svůj polymorfní výtvarný svět, který se formoval již za jeho studia na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1992-1997, kde prošel Ateliérem monumentální malby prof. Jiřího Načeradského, Ateliérem konceptuálních tendencí prof. Jiřího Davida a Sochařským ateliérem prof. Karla Nepraše. Malířství a sochařství mu nejsou oddělenými sférami, jsou propojeny vztahem interakce. Proto maluje i sochy, které vytvořil, a také ty, jejichž definitivní podoba se mu již ustálila ve vědomí, ale, jak sám říká, „je líný je udělat“. Ve svých obrazech reflektuje prožívání, zážitky a zkušenost ze současného světa, podněty ze snu a polobdělých stavů. Některé transponuje do vize imaginativního, fantaskního univerza mimo náš časoprostor. V jiných obrazových „příbězích“ se stává „básníkem“ reality, zobecňuje ji, ozvláštňuje ji svou bohatou invencí a smyslem pro humor a nadsázku. Jedním z MICLových základních tématických prvků je motiv létajících prken a prkenných konstrukcí, v nichž se odráží nejen jeho zájem o architekturu, ale i počáteční studium dřevomodelářství. Prkna mu umožňují vybudování spirituálního prostoru, ať už zachycuje stavbu chaty či srubu, labyrint z prken nebo žebříky do nebe. Autorovo okouzlení přírodou se manifestuje v dalších konstantách jeho výtvarného slovníku: maluje melouny, mrkve, citrony, třešňové květy, mechy, marihuanu. Do obrazu zakomponovává typicky stylizované, sochařsky otesávané figury, někdy autoportrétně laděné. Také s mírnou nadsázkou mapuje svůj vztah k ženě a citový život.
Současná výstava, prezentující výběr z MICLovy malířské tvorby z let 2009-2010, je dokladem její oscilace mezi „nebem“ a „zemí“, „dnem“ a „nocí“, „splínem“ a „ideálem“. Tato polarita určila název výstavy, autorovi se ztotožnila s titulem alba „Spleen and Ideal“ (1985) skupiny „Dead Can Dance“, protože hudba pro něj představuje významný zdroj inspirace (obdobně „temné“ vyznění jeho „černo-zlatých“ obrazů vychází z hudby skupiny „Depeche Mode“). Jdeme-li hlouběji do historie, „Splín a ideál“ je jedním z oddílů Baudelairových „Květů zla“ (1857). Francouzský básník vyjádřil v této sbírce nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramenící bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání. V reálném světě zůstává pozitivní hodnotou umění usilující o krásu. Také MICLovi jde o krásnou formu, o vytváření esteticky působivých děl. V cyklu „zlato-černých“ obrazů („zlatou“ barvu tvoří světlá neapolská žluť), které lze přiřadit k poloze „splínu“ či „noci“, mu redukce barevnosti umožňuje pracovat „sochařsky“, objemově a současně zachytit vratkost lidského snažení dosáhnout „Nové Arkádie“. Buduje mýtické vesmírné stanice omývané oceánem, s implantovanou pozemskou vegetací mechů a obilných polí, utopická města, kde zázraky jeho fantazie překračují všední realitu. Linii „ideálu“ tvoří soubor koloristicky intenzivních obrazů, v nichž rozehrává celé barevné spektrum. Konstrukce prkenných chat, melounových měst a altánů a kompozice dalších jemně humorných příběhů završuje nebeská modř, která je odedávna chápána jako symbol naděje a božských sil.
Rea Michalová

Mg.A. Michal Novotný – MICL
Narozen 20. 2. 1969 v Brně

1990-1997 Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliér prof. J. Načeradského, Ateliér prof. K. Nepraše a Ateliér prof. J. Davida

V letech 1995-98 člen skupiny Luxsus (František Matoušek, Vilém Kabzan, Michal Novotný, Jakub Špaňhel)
Realizoval řadu samostatných výstav, zúčastnil se mnoha skupinových výstav u nás i v zahraničí
Je autorem řady realizací v architektuře