(Česky) Karel Jerie
Rachacha Smotlacha!
Galerie 21. století, Praha, 5. 11. - 30. 11. 2011
Zlobivý houbař
Odchyt houbařů
Motto:
„František Smotlacha (1884 Hradec Králové –1956 Praha) byl legendární český mykolog a zakladatel českého vysokoškolského sportu. V roce 1919 začal vydávat Časopis československých houbařů, nyní Mykologický sborník, založil Mykologický odbor České botanické společnosti (1912) a Českou mykologickou společnost (1921). Jeho gigantické dílo v oblasti popularizace houbařství a výzkumu jedlosti a toxikologie hub, (…), je jednou z hlavních příčin toho, že Češi jsou dnes považováni za národ houbařů a provozují sběr hub v rozsahu, jaký nemá u žádného dalšího evropského národa obdobu.“
Výstava Karla Jerie „Rachacha Smotlacha!“ je věnována jeho památce.
České specifikum houbaření bylo již nesčíslněkrát umělecky zpracováno. V literatuře je zastoupeno například v románech Bohumila Hrabala, ve výtvarné tvorbě Josefa Lady, ze současných autorů Františka Skály, objevuje se v řadě českých filmových scén. Jsme s tímto tématem dobře obeznámeni, protože každý má jistě svou vlastní houbařskou zkušenost. Přesto se Karlovi Jerie podařilo k tomuto námětu nalézt zcela originální a překvapivý přístup.
Karel Jerie se prosadil na české výtvarné scéně jako naprosto přirozený a výjimečný talent, který programově rozvíjí tradici figurativní, narativní malby, tradici poutavé obrazové výpovědi. Volně a fantaskně manipuluje s realitou, přetavuje ji do formy nového, autentického sdělení s jemu vlastním nezaměnitelným humorem, nadsázkou a ironií. Kreslířská bravura, perfektnost tahu a preciznost obrysu, neodmyslitelná od souběžně vznikající komiksové tvorby, výrazně formuje i jeho malířské dílo. Autor dovádí francouzský komiksový styl konce 80. let 20. století (Rich Corben, Moebius) do zcela nových estetických dimenzí. Přesto jeho obrazy nelze chápat jako pouhé části komiksového příběhu. Pregnantně formulovaný literární obsah je obohacen o stylovou nadstavbu, která dodává dílům nadčasovost. Také míra humoru a nadsázky je v prostředí české malířské scény ojedinělá.
Cyklus „Houbaři“ vytváří autor kontinuálně od roku 2005. Vidí je svým tvůrčím zrakem jako živelné predátory, vetřelce v citlivém ekosystému lesa. Jednu z výrazných podskupin představují formálně sevřené portréty, které svým psychologickým ponorem překračují i rámec tématu. Druhý výrazný motiv je konkvista lesa, kde dějinné události dostávají nový rozměr skrze tuto ironickou paralelu. V obrazech Mykonautů se houbařský námět dostává z oblasti moralit do zvláštní transcendentální polohy.
Soubor je charakteristický svým vývojovým posunem od nadsázky a sociologické parodie k daleko fantasknějšímu a meditativnějšímu pojetí. Na nových plátnech houby zastupují výrazně kladné hrdiny, v kontrastu se zcela negativními a patologickými postavami lidí. Místy se vytrácí i jistý ironický tón a obrazy dosahují až mystické výpovědi. Tato vyhrocenost společně s vytříbeným humorem přesunují obrazové sdělení do daleko širších souvislostí.
Cyklus je viděn očima hub. A je překvapivě snadné se s tímto úhlem pohledu ztotožnit. Tím nám autor ukazuje snadnou proměnlivost dnešního pohledu na skutečnost. Karlovi Jerie se v souboru „Houbaři“ podařilo z obecně banálního tématu vytěžit poznatelné maximum.
Rea Michalová