„GLORIA SLAVIA“

Současní umělci na téma české státnosti a národní hrdosti
Jan Gemrot, Miroslav Javůrek, Martin Káňa, David Saudek, Jan Stoss, Jan Wolfchen Vlček
Kurátor: Rea Michalová
24. 5. – 21. 6. 2012

Hlavní ideovou linii výstavního projektu, který představuje díla předních umělců mladší a střední generace, lze sumarizovat do hesel česká státnost, národní identita, hrdost a uvědomění, vlastenectví. Cesta našeho národa k moderní české státnosti a suverenitě byla velmi složitá, její prosazení komplikované, konfliktní, a jejich existence byla proto vnímána jako vysoká hodnota. Za první světové války svitla Čechům po dlouhých staletích nová naděje. Když 28. října 1918 vznikla Československá republika, nový stát uprostřed Evropy, celý národ byl hrdý na svůj původ. Všichni byli ochotni jít bojovat a zemřít za svou zemi, podobně jako při událostech před druhou světovou válkou a během ní. V roce 1939 se však Čechům veškerá důvěra ve spravedlnost a demokracii zhroutila. Za války vyvíjeli činnost proti nacistům, řada odbojářů skončila na popravištích nebo v koncentračních táborech. Po válce, po komunistickém puči, se sice o národní hrdosti, občanství a službě národu mluvilo, ale jednalo se jen o zprofanované fráze a manipulace s těmito pojmy.
Češi mají svou historickou zkušenost s tím, co znamená ztratit svobodu, co znamená žít pod cizí nadvládou. V tomto ohledu jsou daleko citlivější než občané západoevropských zemí, které historie obdobných zkoušek ušetřila. Pád komunismu, obnovení demokracie a vstup do Evropské unie pro nás znamenal nový začátek. Dnes se opět ocitáme v období „odvěkého zápasu o národní a státní suverenitu, spojeného se začleňováním do smysluplného širšího celku“. Národní identita je v současném světě, v němž je národní stát základní kulturní i politickou jednotkou, jednou z nejdůležitějších skupinových identit. Její různost, spolu s diferenciací tradic, kultury, zvyků i historické zkušenosti patří ke specifikům každého národa v EU a měla by být zachována. Dnešní analýzy ukázaly, že česká národní identita prochází krizí a že národní stát není nejvýznačnějším teritoriem, se kterým se Češi identifikují. Celkový obraz slabé národní identity dokresluje slabý patriotismus. Slabá identifikace s Českou republikou je ve významném vztahu s názorem na budoucí podobu Evropské unie, dochází k častějšímu preferování modelu federalizace. Podstatný vliv na národní státy a společnosti má globalizace. Kulturní sféra je charakterizována prolínáním lokálních a nadnárodních vlivů, které přinesla kulturní internacionalizace.
Výtvarní umělci, zastoupení na výstavě, chtějí svou tvorbou přispět k opětovnému národnímu uvědomění a hrdosti. Integrují historii české země do svého tvůrčího vidění. Nazírají ji optikou současnosti a vyjadřují se někdy přímo čitelnou výpovědí, jindy obecněji nastíněnou metaforou. Jsou uchváceni historickými událostmi, osobnostmi vytvářejícími vůdčí ideje československého státu, hrdiny národního odboje, státními symboly atd. a transponují je dle své individuální umělecké percepce. Poukazují na českou státnost jako na duchovní dědictví tak závažné, že si svou hodnotu nejen udržuje, ale je i směrodatným ukazatelem do budoucna.

Jan Gemrot /1983/, ve své hyperrealisticky/realisticky orientované malbě se silným emocionálním a psychologickým působením, představuje část cyklu o československých letcích v Royal Air Force. Zachycuje letadlo Liberator, sílu, co stvořila český znak.
Miroslav Javůrek /1979/, ovlivněný klasickou evropskou barokní malbou a počátky daguerrotypie (první v praxi používané fotografické techniky), vystavuje ústřední monumentální plátno „Kopule“, které parafrázuje nástropní malby minulých století glorifikující myšlenku národní identity a slovanství.
Martin Káňa /1975/, výrazný představitel současného sochařství fascinovaný moderními technologiemi, prezentuje mapu z roku 1939 zhotovenou z nákupních tašek z vietnamských tržnic.
David Saudek /1966/ vystavuje konceptuálně laděné obrazy z cyklu „Gloria Slavia“ na téma válečného atentátu na říšského protektora a na motiv protiněmeckého odboje ve II. světové válce. Využívá formu esteticky působivé „koláže“, v níž symboly transponuje do maximální zkratky.
Jan Stoss /1964/, čerpající z vlastenecky zabarvené české a československé historie, se prezentuje plátnem jemného výtvarného výrazu a velkého národně-historického dopadu „Sv. Anežka“.
Jan Wolfchen Vlček /1977/, jehož konceptuálně zaměřená tvorba se utváří z jeho dlouhodobého a hlubokého zájmu o státnost, vojenství a jeho historii, o roverskou a skautskou tématiku, pyrotechnické rituály a akce, představuje jako hlavní dílo obraz „Bohemia B5“, zachycující první letadlo (dvouplošník) československé výroby (1918).
Rea Michalová