{"id":10,"date":"2008-08-24T16:19:05","date_gmt":"2008-08-24T14:19:05","guid":{"rendered":"http:\/\/localhost\/mc\/?page_id=38"},"modified":"2010-03-14T16:11:28","modified_gmt":"2010-03-14T14:11:28","slug":"biografie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/michalscollection.cz\/?page_id=10","title":{"rendered":"Rastislav Michal"},"content":{"rendered":"

<\/a>\"R.Michal<\/a>Rastislav Michal se narodil 9. \u010dervna 1936 v Teplic\u00edch \u2013 \u0160anov\u011b. Rodinn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m vyr\u016fstal, formovalo jeho d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed a pozd\u011bji i celou \u017eivotn\u00ed dr\u00e1hu. Z\u00e1sadn\u00ed vliv na n\u011bj m\u011bla jeho matka, b\u00e1sn\u00ed\u0159ka a liter\u00e1tka, zn\u00e1m\u00e1 pod um\u011bleck\u00fdm jm\u00e9nem Renata Horalov\u00e1, pat\u0159\u00edc\u00ed k pozdn\u00edmu okruhu Modern\u00ed revue. V d\u016fsledku nacistick\u00e9ho z\u00e1boru \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed v roce 1938 rodina opustila Teplice a natrvalo se usadila v Praze. Byt na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed naproti N\u00e1rodn\u00edmu divadlu byl hezk\u00fd, slunn\u00fd, v centru m\u011bsta, vkusn\u011b za\u0159\u00edzen. Do \u201esalonu\u201c k Michal\u016fm chodili v\u0161ichni r\u00e1di. Vz\u00e1cn\u00ed host\u00e9, jako nap\u0159. Jarmil Krecar, bibliot\u00e9k\u00e1\u0159 N\u00e1rodn\u00edho muzea, p\u0159\u00edtel V. H. Brunnera a autor publikac\u00ed o um\u011bn\u00ed knihy, esej\u00ed o literatu\u0159e a v\u00fdtvarn\u00e9 tvorb\u011b, Ji\u0159\u00ed Kar\u00e1sek ze Lvovic, Franti\u0161ek Kobliha, Jan Opolsk\u00fd, Alois H\u00e1ba, Emerich Alois Hru\u0161ka, Josef Bohuslav Foerster (zhudebnil R. Horalov\u00e9 ver\u0161e) \u010di Jaroslav Seifert.<\/p>\n

Rastislav Michal s\u00e1m vzpom\u00edn\u00e1 slovy: \u201eVelk\u00fd vliv na mne m\u011bl Jarmil Krecar. Jeho \u017eena Klementa (s kterou ale J. K. dlouh\u00e1 l\u00e9ta ne\u017eil ve spole\u010dn\u00e9 dom\u00e1cnosti) st\u00e1la modelem socha\u0159i Janu \u0160tursovi k \u201eDaru nebes a zem\u011b\u201c. Byla vysok\u00e1, trochu mysl\u00edm i narezl\u00e1, dokonce p\u0159ekl\u00e1dala n\u011bco z Knihovny Modern\u00ed bibliot\u00e9ky, a kdy\u017e jsem se s n\u00ed n\u011bkdy setkal, byla ke mn\u011b mil\u00e1 a podepsala mi sv\u016fj p\u0159eklad. Fascinovala m\u011b skute\u010dnost, \u017ee ta \u017eena byla \u0160tursovou modelkou. Jako bych t\u00edm poznal i \u0160tursu.<\/p>\n

Ji\u0159\u00edho Kar\u00e1ska ze Lvovic nen\u00ed ani t\u0159eba p\u0159edstavovat. Chodil k n\u00e1m se svou nete\u0159\u00ed pan\u00ed Lipanskou. Vypadala jako z n\u011bjak\u00e9ho rom\u00e1nu Honor\u00e9 de Balzaca. B\u00e1sn\u00edk Kar\u00e1sek byl dlouholet\u00fd vegetari\u00e1n. Maminka mu v\u017edy uva\u0159ila n\u011bco dobr\u00e9ho, ale nejrad\u011bji m\u011bl pol\u00e9vku se \u201ezeleninov\u00fdmi\u201c knedl\u00ed\u010dky. Moc mu chutnaly, p\u0159\u00e1l si zn\u00e1t recept na tuto lah\u016fdku. Maminka mu ho nikdy neprozradila, nebo\u0165 by musela p\u0159iznat, \u017ee jsou j\u00e1trov\u00e9. Ji\u0159\u00ed Kar\u00e1sek n\u00e1m daroval i vlastn\u00ed rukou psanou Loret\u00e1nskou meditaci. Mn\u011b se velice l\u00edbil jeho archaick\u00fd rukopis. Takov\u00e9 gotizuj\u00edc\u00ed p\u00edsmo. Myslel jsem si, \u017ee i j\u00e1 mus\u00edm ps\u00e1t podobn\u011b, a t\u00edm m\u011b ovlivnil. Za\u010dal jsem p\u00edsmena stav\u011bt do kolm\u00e9 polohy, zv\u011bt\u0161oval je, aby se podobaly gotick\u00e9 fraktu\u0159e.<\/p>\n

Ten t\u0159et\u00ed z m\u00fdch \u201esudi\u010dek\u201c byl Emerich Alois Hru\u0161ka. Divadeln\u00ed autor, satirik, ale tak\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd grafik, mal\u00ed\u0159 a kresl\u00ed\u0159. Bydlel v Rybn\u00e9 ulici v mal\u00e9 podkrovn\u00ed garsoni\u00e9\u0159e, kterou mu chodila maminka s mou sestrou Renatou jednou za rok p\u0159ed V\u00e1nocemi uklidit. Ka\u017ed\u00e9 \u00fater\u00fd byl na\u0161\u00edm hostem, p\u0159in\u00e1\u0161el r\u016fzn\u00e9 noviny z minul\u00e9ho t\u00fddne. U n\u00e1s ho \u010dek\u00e1vala v\u017edy n\u011bjak\u00e1 v\u00fdslu\u017eka p\u0159i odchodu. Jednou mi m\u016fj tat\u00ednek, bylo to v roce 1947, p\u0159inesl men\u0161\u00ed \u201emalkastnu\u201c plnou barev od firmy Framar a E. A. Hru\u0161ka m\u011b u\u010dil trochu zach\u00e1zet s barvami. Bylo logick\u00e9, \u017ee jsem se v\u017edy n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m pochlubil, co jsem namaloval, jak jsem vyr\u00fdpal svou prvn\u00ed linorytovou desti\u010dku a (neum\u011ble) ji i vytiskl. E. A. Hru\u0161ka bydlel kr\u00e1tk\u00fd \u010das dokonce i u J. Krecara. N\u011bkdy se mu i ostatn\u00edm posm\u00edval, naz\u00fdval je \u201edrobn\u00e1 \u010desk\u00e1 \u0161lechta\u201c pro jejich fiktivn\u00ed \u201e\u0161lechtictv\u00ed\u201c. To mn\u011b ov\u0161em v\u016fbec nevadilo, a tak jsem se stal \u201eP\u00e1nem z Michalovic\u201c. Ud\u011blal jsem si vlastn\u00ed exlibris s ber\u00e1nkem, takov\u00e9, jak\u00e9 m\u011bl Bohuslav star\u0161\u00ed, ryt\u00ed\u0159 z Michalovic, tak\u00e9 jsem si navrhl prsten z perleti, kter\u00fd vy\u0159ezal pan Pe\u0159ina ze \u017dirovnice, kdysi d\u011bln\u00edk u m\u00e9ho d\u011bde\u010dka perle\u0165\u00e1\u0159e z mat\u010diny strany, kter\u00e1 odsud poch\u00e1zela. Z\u00e1hy jsem si ale uv\u011bdomil, \u017ee prav\u00e9 \u0161lechtictv\u00ed je urozenost ducha a nic jin\u00e9ho.<\/p>\n

(\u2026) M\u00e1 cesta k malb\u011b a grafice nebyla \u00fapln\u011b p\u0159\u00edm\u00e1. Ud\u011blal jsem dokonce malou \u201eodbo\u010dku\u201c \u2013 na \u201eprkna, je\u017e znamenaj\u00ed sv\u011bt\u201c. Hr\u00e1l jsem ve \u0160vandov\u011b divadle s Voskovcem a Werichem ve h\u0159e \u201eP\u0159i\u0161el na ve\u010de\u0159i\u201c v letech 1946 \u20131947 . Po dobu m\u00e9 \u201ehereck\u00e9 kari\u00e9ry\u201c jsem poznal \u0159adu herc\u016f a here\u010dek (Ljuba Hermanov\u00e1 mi do pam\u00e1tn\u00edku napsala: \u201eKonvalinky jsou malink\u00fd a ty taky, Rastislave.\u201c). Ale hercem jsem se st\u00e1t necht\u011bl. Ani klav\u00edristou nebo skladatelem. Sice jsem chodil hr\u00e1t na varhany do r\u016fzn\u00fdch kostel\u016f, tak m\u011b zvuk varhan fascinoval, nebo se u\u010dil na klav\u00edr u \u017eeny Ivana Medka, jejich\u017e rodina bydlela naproti v dom\u011b, ale nakonec jsem se rozhodl pro malbu, kresbu a grafiku.\u201c<\/p>\n

\"\"<\/a>V roce 1951 Rastislav Michal slo\u017eil \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zkou\u0161ku na Vy\u0161\u0161\u00ed \u0161kolu um\u011bleck\u00e9ho pr\u016fmyslu \u2013 pozd\u011bj\u0161\u00ed V\u00fdtvarnou \u0161kolu. Zde se za\u010dal seznamovat se v\u0161emi v\u00fdtvarn\u00fdmi technikami, t\u00e9\u017e typografi\u00ed a v\u00e1z\u00e1n\u00edm knih. Ve speci\u00e1ln\u00ed t\u0159\u00edd\u011b, veden\u00e9 Jaroslavem Vodr\u00e1\u017ekou, se mu dostalo d\u016fkladn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v oboru grafiky. \u0160kolu ukon\u010dil roku 1955 a je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku byl p\u0159ijat na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze. Jeho profesory na AVU v ateli\u00e9ru figur\u00e1ln\u00ed a portr\u00e9tn\u00ed malby byli postupn\u011b A. Pelc, M. Hol\u00fd a K. Sou\u010dek. Po absolutoriu v roce 1961 n\u00e1sledoval na Akademii je\u0161t\u011b \u010destn\u00fd rok a stipendium Svazu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v Praze (1963). Ke konci studia z\u00edskal pracovnu na Star\u00e9m M\u011bst\u011b pra\u017esk\u00e9m v dom\u011b U Obecn\u00edho dvora \u2013 tzv. M\u00e1nesovu v\u011b\u017ei\u010dku, pot\u00e9 rozs\u00e1hl\u00fd ateli\u00e9r (kdysi mal\u00ed\u0159e Jana Trampoty) v Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 ulici v Praze. U\u017e\u00edval ho cel\u00fdch \u010dty\u0159icet let. Zde tak\u00e9 za\u010dala Michalova cesta profesion\u00e1ln\u00edho um\u011blce \u2013 mal\u00ed\u0159e, grafika, ilustr\u00e1tora.<\/p>\n

Od konce pades\u00e1t\u00fdch a v pr\u016fb\u011bhu \u0161edes\u00e1t\u00fdch let navazuje na klasickou linii modern\u00ed malby. D\u00edla charakterizuje plasticky pojat\u00fd objemov\u00fd tvar, mal\u00ed\u0159sk\u00e1 kultivovanost projevu (\u201eMilenci\u201c, 1963; \u201eModern\u00ed Olympia\u201c, 1963; \u201eMal\u00ed\u0159 a model\u201c, 1968; \u201eT\u0159i \u017eeny z Torina\u201c, 1968). Michal\u016fv klasicismus p\u0159edstavoval \u201etichou\u201c vzpouru proti \u010dasto jednostrann\u00e9mu modernismu i diletantsk\u00e9mu \u201ene-um\u011bn\u00ed\u201c, vyr\u016fstal z pot\u0159eby br\u00e1nit se n\u011b\u010d\u00edm \u201evysok\u00fdm\u201c malosti a n\u00edzkosti, vpl\u00e9taj\u00edc\u00edmi se do kulturn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n

Od p\u0159elomu \u0161edes\u00e1t\u00fdch a v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech se jeho projev dynamizoval, za\u010dal se vzdalovat klasick\u00e9mu p\u00f3lu, zcela jist\u011b pod t\u00edhou doby. Expresivita vrchol\u00ed za ro\u010dn\u00edho studijn\u00edho pobytu v Pa\u0159\u00ed\u017ei (stipendium francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy) roku 1975, v obrazech jako \u201eTrojportr\u00e9t\u201c, \u201eP\u0159\u00edtelkyn\u011b\u201c \u010di v cyklu \u201eZ Pa\u0159\u00ed\u017ee\u201c. V druh\u00e9 polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let vznikaj\u00ed dal\u0161\u00ed z\u00e1va\u017en\u00e1 d\u00edla: triptych \u201ePl\u00e1\u017e\u201c (1977), soubory obraz\u016f \u201eZ P\u00e1t\u00e9 \u010dtvrti\u201c (1978), \u201eAkrobat\u00e9\u201c (1979) ad.<\/p>\n

Obrazy osmdes\u00e1t\u00fdch let jako nap\u0159. \u201eFigura IV \u2013 Velk\u00e1 Odaliska\u201c, 1981; \u201eMilenci z Pompej\u00ed\u201c, 1984; \u201eAteli\u00e9r\u201c, 1984 jsou prodchnuty erotick\u00fdm zaujet\u00edm. Autor objevuje novou prostorovost i barevnou paletu. Realizuje v\u00fdznamn\u00e9 portr\u00e9ty (Z. Sklen\u00e1\u0159, 1978; J. Bauch, 1982, J. Kotal\u00edk, 1986 ad.). Tak\u00e9 t\u00e9ma z\u00e1ti\u0161\u00ed a krajiny proch\u00e1z\u00ed Michalovou malbou. Pozn\u00e1n\u00ed norsk\u00e9 a islandsk\u00e9 p\u0159\u00edrody ho podn\u00edtilo k s\u00e9rii obraz\u016f s motivy mo\u0159e, kr\u00e1ter\u016f (1988-89), v nich\u017e v\u0161ak nejde o p\u0159\u00edrodn\u00ed \u201eimpresi\u201c, ale o hlub\u0161\u00ed reflexi o \u017eivot\u011b a osudu. Nov\u00fdm sm\u011brem se mal\u00ed\u0159 vyd\u00e1v\u00e1 v cyklu \u201eLabyrint p\u00edsma\u201c (1990-91), kdy se inspiruje staroz\u00e1konn\u00edmi texty.<\/p>\n

V obrazech vznikl\u00fdch po roce 1991 se projevuje nejv\u00fdrazn\u011bji mnohovrstevnatost jeho tvorby. Klasick\u00e9 n\u00e1m\u011bty se ztr\u00e1c\u00ed pod silou mal\u00ed\u0159sk\u00e9ho gesta (\u201e\u017deny v baz\u00e9nu\u201c, 1996; \u201eT\u0159i Gr\u00e1cie\u201c, 1998), jsou apropriov\u00e1ny a zasazeny do odli\u0161n\u00fdch kontext\u016f (\u201eAukce\u201c, 1999; \u201eSle\u010dny na b\u0159ehu Seiny\u201c, 2001). Autor nastavuje zrcadlo dne\u0161n\u00edmu sv\u011btu (cykly \u201eModelky\u201c, 1996-97; \u201eCream & Dream\u201c, 2003; \u201e\u017deny v kv\u011btin\u00e1ch\u201c, 2004; \u201eGraffiti\u201c, 2003-2005; ad.). Nov\u011b ztv\u00e1r\u0148uje krajinnou t\u00e9matiku (triptych \u201eZe \u0160\u00e1rky\u201c, 2003; cykly \u201eStr\u00e1\u0148\u201c, \u201eStromy\u201c, 2002, 2004; \u201eLedovce\u201c, 2005).<\/p>\n

\"\"<\/a>V jeho d\u00edle st\u00e1le dominuje figura a portr\u00e9t, na jejich\u017e tradici v \u010desk\u00e9m modern\u00edm um\u011bn\u00ed nav\u00e1zal. Rastislav Michal si jako jeden z m\u00e1la sou\u010dasn\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f zvolil klasickou linii tvorby a dok\u00e1zal, \u017ee skute\u010dn\u011b kvalitn\u00ed um\u011bn\u00ed vznik\u00e1 jen synt\u00e9zou citu a hlubok\u00e9 inteligence.<\/p>\n

Mal\u00ed\u0159skou tvorbu Rastislava Michala dopl\u0148uje bohat\u00e1 \u010dinnost v oboru grafiky (samostatn\u00e9 grafick\u00e9 listy, d\u00e1le p\u0159es 300 exlibris, novoro\u010denky, bibliofilsk\u00e9 tisky, grafick\u00e9 soubory) a ilustrace (p\u0159es 50 kni\u017en\u00edch titul\u016f, nap\u0159. L. N. Tolstoj, \u201eAnna Kareninov\u00e1\u201c, 1963; E. Rostand, \u201eCyrano de Bergerac\u201c, 1964; B. Prus, \u201eFarao\u201c, 1971; L. N. Tolstoj, \u201eVojna a m\u00edr\u201c, 1972; A. Dumas, \u201eD\u00e1ma s kam\u00e9liemi\u201c, 1972; J. W. Goethe, Sp\u0159\u00edzn\u011bni volbou, 1973; A. S. Pu\u0161kin, \u201eEv\u017een On\u011bgin\u201c, 1974; F. M. Dostojevskij, \u201eZlo\u010din a trest\u201c, 1975; K. M. \u010capek-Chod, \u201eJindrov\u00e9\u201c, 1976; D. Thomas, \u201eSvl\u00e9k\u00e1n\u00ed tmy\u201c, 1988).<\/p>\n

Za sv\u00e9 d\u00edlo obdr\u017eel \u0159adu cen, nap\u0159. \u010destn\u00fd diplom na mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstav\u011b \u201eKniha 1975\u201c v Moskv\u011b; \u010destn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed IBA Lipsko, 1977; vyznamen\u00e1n\u00ed v sout\u011b\u017ei \u201eO nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed knihu roku 1981\u201c; cena Masarykovy akademie um\u011bn\u00ed v Praze, 1995; medaile a diplom Evropsk\u00e9ho kruhu Franze Kafky v Praze, 1996.<\/p>\n

V na\u0161\u00ed galerii nebo po\u0161tou lze zakoupit publikace :<\/span><\/p>\n

<\/a>L. Hlav\u00e1\u010dek, Michal \u2013 Gem\u00e4lde, Frankfurt am Main, 1988 (n\u011bmecky); 200 K\u010d<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

<\/a>L. H. Augustin, Michal \u2013 Zeichnungen, Frankfurt am Main, 1990 (n\u011bm.); 200 K\u010d<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

R. Michalov\u00e1, Michal \u2013 Obrazy, Praha, 1999 (\u010desky a anglicky \u2013dvojjazy\u010dn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed); 200 K\u010d<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rastislav Michal se narodil 9. \u010dervna 1936 v Teplic\u00edch \u2013 \u0160anov\u011b. Rodinn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m vyr\u016fstal, formovalo jeho d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed a pozd\u011bji i celou \u017eivotn\u00ed dr\u00e1hu. Z\u00e1sadn\u00ed vliv na n\u011bj m\u011bla jeho matka, b\u00e1sn\u00ed\u0159ka a liter\u00e1tka, zn\u00e1m\u00e1 pod um\u011bleck\u00fdm jm\u00e9nem Renata Horalov\u00e1, pat\u0159\u00edc\u00ed k pozdn\u00edmu okruhu Modern\u00ed revue. V d\u016fsledku nacistick\u00e9ho z\u00e1boru \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":2,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-10","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/10","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=10"}],"version-history":[{"count":17,"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/10\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":452,"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/10\/revisions\/452"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/michalscollection.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=10"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}