Natvrdlí a tvrdé

Karel Jerie, MICL, Lukáš Miffek, Jaroslav Valečkam
Hosté: Markéta Korečková, Paulina Skavova

Galerie kritiků, Palác Adria, Praha, 28. 2. – 24. 3. 2013;
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 17. 5. – 23. 6. 2013

Umělecké seskupení Natvrdlí se ideově odvolává na text manifestu formulovaného na začátku nového milénia, který je založen na obhajobě klasické malby a postuluje myšlenky tolerance, volnosti výtvarného projevu a „nestydaté natvrdlosti“. Manifest je koncipován s příznačnou nadsázkou a humorem, ale nevylučuje ani asociaci k možné kontinuitě v našem uměleckém prostředí (Tvrdošíjní – Tvrdohlaví – Natvrdlí). Od roku 2009 se skupina Natvrdlí ustálila pod kurátorským vedením Rey Michalové v autorském složení: Karel Jerie (1977), MICL (1969), Lukáš Miffek (1978) a Jaroslav Valečka (1972). Tyto čtyři výrazné umělecké osobnosti svým dílem obhajují pozice figurativní malby a rozvíjejí tradici poutavého obrazového sdělení. Natvrdlí usilují o formování výtvarného tvarosloví, které je nezaměnitelným otiskem umělcovy jedinečnosti, stejně jako ukazatelem jeho vrcholné tvůrčí dovednosti. Mezi ideu a výsledné dílo nestaví jiného prostředníka než čistě malířské prostředky. Nalezli si vlastní tvůrčí prostor spíše v intuitivní rovině než v oblasti spekulace. Malují obrazy, které svou existenci opravňují jen samy sebou. Pojímají malbu v novém významu osvěžující „hry“, volně a fantaskně manipulující s realitou, aby citově vyprahlému diváku poskytli neopakovatelný, co nejautentičtější zážitek.
Natvrdlí realizovali již více jak desítku úspěšných výstav v předních státních i soukromých galeriích. Pro reprezentativní prostory Galerie Kritiků v Paláci Adria v Praze a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě jsem připravila koncept „NATVRDLÍ A TVRDÉ“, kdy jsem k výstavě přizvala dvě výrazné současné sochařky, Markétu Korečkovou (1975) a Paulinu Skavovou (1976).
Mým dnešním cílem je však spíše poodhalit něco ze „zákulisí“ našeho uměleckého sdružení a odkrýt také překvapivě tvrdé stránky povah jeho členů. Skupina se původně měla jmenovat TVRDÍ. Avšak výskyt měkkého „i“ v tomto slově poněkud oslaboval vyznění a údernost názvu. Proto byl konsenzem zvolen titul NATVRDLÍ, čímž autoři chtěli vyjádřit naději, že v budoucnu ještě více ztvrdnou.
Tedy přistupme nyní k bližšímu hodnocení členů.

KAREL JERIE
Jen málokdo se nechá zmást zjevem francouzského zemanského šlechtice, kterým Karel Jerie již dlouhá léta klame veřejnost. Tak jako u Baltického moře skrývají se valouny pazourku ve vápencových skalách, i Karel Jerie má velmi tvrdé jádro. Jeho celkový sebe nešetřící životní styl by uvedl mnohé milovníky umění v omračující úžas. Na jeho „Alma mater“, na AVU, panuje dodnes temná legenda, jak Karel za chladných podvečerů obcházel přitisknut k fasádě zprvu levým a pak pravým bokem, aby do života ještě více zdrsněl.

MICL
U tohoto muže překvapivě chybí řada životopisných údajů. Dokonce jsem v pokušení vám oznámit, že o jeho narození neexistují žádné fyzické důkazy. Mohu potvrdit jen výskyt. Sama jsem se při hledání původu této významné umělecké osobnosti dostala nejblíže k francouzské jeskyni Cro-Magnon. I jeho povaha je až zvířecky brutální (krocení dětí, odvážný přístup k životní partnerce, všeobecná občanská statečnost). Jsou to bezesporu vlastnosti, které naše předky donutily opustit stromoví a přenesly nás až do současné situace. Tedy berte to jako přátelské varování.

LUKÁŠ MIFFEK
Tento zbraslavský metrosexuál vytváří záměrně dojem povrchní a nonšalantní persony. Avšak pozor! Tůň jeho povahy je přehluboká. Nejsem v rozpacích napsat, že v této tůni nalézá se i bahno jeho temných tužeb, sídlí tam mnoho primitivních běsů. Jeho sice neviditelný, ale krutý a vytrvalý boj s těmito démony staví ho na význačné místo v stupnici tvrdosti mezi mastek a živec.

JAROSLAV VALEČKA
O tvrdosti tohoto muže by mohly být sepsány celé romány typu „Mlčení jehňátek“. On sám neopouští rodnou vrchovinu než po zuby ozbrojen a bojově pomalován. Jediným rozdílem mezi ročními obdobími jest, že v zimě nebere zajatce. Co se týká fyzických inzultací jiných příslušníků umělecké obce, nebudu se zde rozepisovat, neboť se Valečky také bojím. Ale velmi bych si přála, aby Jaroslav věděl, že s ním ve všem souhlasím.

PAULINA SKAVOVA
V dámské sekci bych chtěla upozornit na výraznou představitelku severských hvozdů, hvězdu české sochařské scény, Paulinu Skavovou. Byť se snaží o mimikry svou společenskou elegancí, nezakryje, že patří k nejtvrdšímu jádru z tvrdých. Stačí se jen zamyslet nad tématy jejích soch, např. Tyson a Tyson, Pistolnice ad. Když na vás tato Amazonka shlédne ze sedla svého koně, doprovázena bojovým psem, máte jasno.

MARKÉTA KOREČKOVÁ
Raketový start Markéty Korečkové v oblasti sochařství se odehrál již v adolescentím věku. I přes tuto rychlost nástupu připomíná její chování postavu věčně mlčícího vrhače nožů Britta z filmu Sedm statečných. Tak za ní promlouvají především činy. Její sochy působí velmi něžně, téměř jako by je vytvořila víla, ale v pravém dopadu dosahuje jejich účin síly úderu Muhammada Aliho.

REA MICHALOVÁ
Dr. Rea Michalová je velmi jemná a zdvořilá občanka. Je jakýmsi viktoriánským ideálem ženské jemnosti, vlídné povahy a všeobecně ušlechtilého chování. Předem upozorňuji, má-li kdokoli nějaké drzé poznámky k jmenované, budu tyto vyřizovat s ukrutností, která se sice k výše zmíněnému nehodí, avšak v případě, že se takový degenerát vyskytne, po zásluze ho potrestám.

A nyní pokřtěme nové, mimořádně výpravné obrazové publikace skupiny Natvrdlí. Vedeni příkladem francouzských encyklopedistů (Diderot, Rousseau, Voltaire ad.), rozhodli jsme se podpořit teoretickou stránku práce první TVRDOU ABECEDOU, která je základním kamenem umělecko-literárního díla skupiny. (Vydala Galerie Michal´s Collection, Praha, 2013).
Rea Michalová