ALEŠ BRÁZDIL — OBRAZY
26. 10. – 24. 11. 2017
Vážení přátelé a milovníci umění,
jsem nesmírně potěšena, že podzimní výstavní sezónu roku 2017 mohu v Galerii Michal´s Collection otevírat projektem Aleše Brázdila (*1983), jednoho z nejpozoruhodnějších současných umělců v médiu klasické malby. Od doby absolutoria (2009) na Akademii výtvarných umění v Praze se svým souvislým a výrazově mimořádně silným projevem propracoval na „medailové pozice“ dnešní umělecké scény. Talent Aleše Brázdila by se dal přirovnat ke schopnostem houslového virtuóza. Jeho tahy štětcem dokážou precizně nastavit zrcadlo realitě, aby jindy – se stejnou bravurou – měly lehkost až vzletnost expresivního minimalismu.
Aleš Brázdil se do povědomí širší veřejnosti zapsal především jako vpravdě postmoderní „básník“ interiérového života. V jedné, až dosud dominantní linii svého díla se soustřeďuje na zpodobňování nejbližšího okruhu lidí, kdy na pozadí intimity rozehrává příběhy, zdánlivě každodenní a každému nějak známé, v nichž něco je trochu jinak. Dospívá až k hybriditě výrazových forem. Jinde působí „novo-věcná“ atmosféra jeho vidění a způsob, kterým prezentuje svůj model v banálně nesmyslných nebo naopak dráždivě erotických pózách.
Současně se však z této figurální linie začala vydělovat autorova nová, paralelní tvůrčí cesta. Vzdálené záblesky zrakových vzpomínek na slavný Betlém Matyáše Bernarda Brauna daly vznik procesuálně-abstraktním „Monumentům“, v nichž poprvé zazněly bohatě diferencované modře i odstíny delikátních šedí.
Název aktuální výstavy je velmi lapidární: „Obrazy“. Toto záměrné popření verbální elokvence má svůj význam. Nejde tu o žádnou formu výtvarné narace. Na počátku tohoto mimořádně koherentního a pregnantně promyšleného souboru pláten, který je i dle umělcových vlastních slov jeho nejkonceptuálnějším projektem, byla romantizující idea hledání přírody v jednotlivých detailech, ve „vznešenu“ hor, skal a kamenů. Ta se promítá do obrazů abstrahovaných, vnitřně bohatých struktur, které jsou ve formě promyšlených vizuálních ozvěn konfrontovány s díly plně současné inspirace, ať už je to abstrahované logo nápojového koncernu či představa trumpovské Ameriky. Autor se tu přes klasické vidění a obsahovou vázanost k předmětnému světu dostává k výtvarné formě fungující v obou polohách – abstraktní i zobrazivé.
Aleš Brázdil touto excelentní výstavou jen potvrzuje, že jeho mimořádný talent a zejména kontinuální tvůrčí práce mu umožňují velkorysé tvůrčí vyjádření, které zrcadlí jeho schopnost „vidět dál“.
Rea Michalová