Marie Šeborová
22. 10. – 17.11. 2009
KLASIKA / Sochy a kresby
Marie Šeborová studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové a ateliéru figurálního sochařství a medaile prof. Jana Hendrycha. Pro současnou výstavu zvolila jednoduchý a vše říkající název: Klasika. Vyjadřuje její umělecké směřování, které vychází z klasické sochařské tradice. Navrací se k čisté sochařské řeči. Hledá nové přístupy ztvárnění tak věčného námětu, jako je figura.
Vystavené sochy a kresby představují vzájemné prolínání dvou výtvarných poloh. Zatímco klasická sochařská kresba v minulosti předcházela vzniku plastického díla a byla na něj bezvýhradně vázána, Šeborová přistupuje ke kresbě jako k svébytnému fenoménu, schopnému soše konkurovat nejen v možnosti rychlého zachycení nápadu, ale i v podání plastické, až reliéfní objemovosti.
Vytváří plastiky, které odlévá do bronzu, tradičnější výrazovosti, jak ji v českém výtvarném umění nalézáme např. u Jana Štursy, Karla Dvořáka, Josefa Wagnera, Jana Hendrycha ad. Kromě toho často pracuje s kamenem, ať už jde o mramor, pískovec, opuku či vápenec. Technické i tvůrčí přístupy v těchto rozličných druzích materiálu si ověřila během mnoha pobytů na sochařských sympoziích u nás i v zahraničí. Každý kamenný blok má svá skrytá tajemství a svou přirozenou krásu. Spoluiniciuje uměleckou myšlenku, vede ji a často určuje i další postup ztvárnění sochy.
Kamenné figurální skulptury Marie Šeborové jsou syntézou jejích myšlenek, nápadů, pocitů, dosavadních zkušeností a nových technických možností. V souboru malých „Figur“, na výstavě představeném, se těžiště uměleckého ztvárnění přesouvá ze základní dimenze hmatovosti do sekundární, t. j. dochází k opuštění plastičnosti. Prioritním se stává obrys a povrch sochy, který pojednává rytými lineárními grafickými prvky. Tyto ornamenty estetizují jednoduchou formu a evokují otisky starých kultur. Ve svém celku skulptury evokují starověké kykladské idoly. Šeborová tady abstrahuje realitu až na nejzazší hranici. Odpoutává se od nepodstatného, redukuje na bytostné, na prasíly vyjádřené v pratvarech. Zachovává jakousi základní esenci ženskosti.
Ve vystavených kresbách klade autorka důraz na plastický objem a místy až reliéfní strukturu povrchu. Mapuje svět ženského těla a jeho křivek. Torzo se stává krajinou plnou vzrušivých momentů, podbarvenou jemným koloritem.
Marie Šeborová nachází ve svém díle rovnováhu mezi možnostmi, které konkrétní materiál nabízí, a dokonalou konečnou formou. Tento proces je neuzavřený a poskytuje neustále nové možnosti tvorby.
Rea Michalová
Marie Šeborová
Narozena 1966 v Kroměříži
1993-1996 AVU Praha - ateliér figurálního sochařství a medaile Prof. J.Hendrych
1990-1993 AVU Praha - ateliér kresby Prof. J.Svobodová
1992 zahraniční stáž na Fachhochschule Kiel, Německo, Prof. J.Koblasa
Často se účastní sochařských a medailérských sympozií, uměleckých projektů a výstav v zahraničí (Austrálie, Francie, Holansko, Itálie, Jižní Korea, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Turecko). Její díla byla několikrát oceněna (první ceny: II.Sochařské symposium Woerden 2007, Holandsko, 29.Medailérské symposium Nyíregyháza 2005, Maďarsko). Sochařské realizace Marie Šeborové jsou trvale vystaveny ve veřejných prostorech v České Republice (Dobřichovice u Prahy, Zámecký park ve Vlašimi, Sochařský park v Uherském Brodě, Hornické muzeum na Landeku v Ostravě-Petřkovicích, Sochařský park v Těrlicku) i v cizině a jsou součástí veřejných a soukromých sbírek.