NATVRDLÍ
/Karel Jerie, MICL, Lukáš Miffek, Jaroslav Valečka/
6. 1. - 30. 1., Galerie Obecního domu v Opavě
Výstavní projekt „Natvrdlí“ prezentuje čtyři výrazné umělecké osobnosti, které svým dílem programově obhajují pozice figurativní malby a rozvíjejí tradici poutavého obrazového sdělení. Karel Jerie (1977), Michal Novotný alias MICL (1969), Lukáš Miffek (1978) a Jaroslav Valečka (1972) si nalezli vlastní tvůrčí prostor spíše v intuitivní rovině než v oblasti spekulace. Malují obrazy, které svou existenci opravňují jen samy sebou. Jejich zobrazivá, obsahová, narativní malba je projevem kontinuity s určitými tendencemi českého moderního malířství, například s proudem české grotesky od 70. let 20. století, s tvorbou členů skupiny „Normal“ (J. Knap, M. Kunc, P. Angermann), založené roku 1979, s žánrem fantaskních bytostí a pohádkových příběhů, rozvíjeným již od počátku 19. století, se symbolistní mystikou na pomezí reality a snu, s novodobým vývojem komiksu, v souladu s percepcí a senzibilitou každého tvůrce. Zároveň ve své individuálně rozlišené tvorbě reagují na postmediální dobu, odhalují nové souvislosti a nové emocionální rozlohy. Integrují viděné do svých estetických a myšlenkových představ. Vnější svět filtrovaný skrze vnitřní formuje jejich uměleckou výpověď. Jejich bohatá imaginace se snoubí se schopností jasně a přesvědčivě formulovat svou myšlenku. „Natvrdlí“ jsou zajedno s Ernstem Hansem Gombrichem, který napsal, že kdyby umělec vytvořil zcela nový jazyk, nikdo by mu vlastně nerozuměl.
Stylová vyhraněnost malby Karla Jerie spočívá v jeho neomezené fantazii a ve schopnosti transponovat ideu do fantaskního příběhu na pomezí reality a fikce. Vytváří fascinující výpravné „story“ o osudech novodobých hrdinů, démonů, supermanů, mutantů, imaginárních bytostí, inspirovaných sci-fi filmy a počítačovými hrami (cykly „Heroes“, „Supermani“). Maluje sérii portrétů houbařů a fantastických lesních příběhů, na něž navazuje cyklus „Poslední leč“, rozvíjející téma honu a myslivecké zábavy. Oživuje prehistorické dinosaury a pterodaktyly a projektuje je do budoucnosti (cyklus „Lovci dinosaurů“). Historické souvislosti i novodobé skutečnosti využívá k autentickým sdělením, která okořeňuje svým nezaměnitelným smyslem pro humor a nadsázku. Jedinečnost výtvarného díla Karla Jerie se manifestuje v bravuře malířského podání a v jedinečné kreslířské virtuozitě, která je neodmyslitelně spjata s jeho komiksovou tvorbou.
Michal Novotný alias MICL reflektuje ve svých obrazech prožívání, zážitky a zkušenost ze současného světa, podněty ze snu a polobdělých stavů. Některé transponuje do vize imaginativního, fantaskního univerza mimo náš časoprostor (poloha „noci“, „splínu“). V jiných obrazových „příbězích“ se stává „básníkem“ reality, zobecňuje ji, ozvláštňuje ji svou bohatou invencí a smyslem pro vtip (poloha „dne“, „ideálu“). Jedním z MICLových základních tématických prvků je motiv létajících prken a prkenných konstrukcí, v nichž se odráží nejen jeho zájem o architekturu, ale i počáteční studium dřevomodelářství. Prkna mu umožňují vybudování spirituálního prostoru, ať už zachycuje stavbu chaty či srubu, labyrint z prken nebo žebříky do nebe. Autorovo okouzlení přírodou se manifestuje v dalších konstantách jeho výtvarného slovníku: maluje melouny, mrkve, citrony, třešňové květy, mechy, marihuanu. Do obrazu zakomponovává typicky stylizované, sochařsky otesávané figury, někdy autoportrétně laděné. Malířství a sochařství mu nejsou oddělenými sférami, jsou propojeny vztahem interakce. Proto maluje i sochy, které vytvořil. Také s mírnou nadsázkou mapuje svůj vztah k ženě a citový život.
Lukáš Miffek si na současné výtvarné scéně vydobyl teritorium svou mimořádnou a vtipnou invencí, s jakou rozehrává bohatství poetiky epizod každodennosti, všedních mini-příběhů, založených na nově pochopené metafoře, grotesce a parodii. Jeho umělecké sdělení, charakterizované narativní zobrazivostí, koloristickou a kresebnou vypointovaností, se rozvíjí v několika rovinách, s cílem vtáhnout diváka hlouběji do nitra obrazu a nechat ho rozplétat jeho skryté obsahy. Jádro a specifikum Miffkovy tvorby představují obrazy „retro“ žen, filtrované přes oblast autorova libida. Jejich „hrdinky“ se stávají součástí výtvarných hříček a humornou formou odkazují k současné sexualitě. Do umělcova tématického rejstříku neodmyslitelně patří také jeho kritická reflexe pop-artových prvků konzumu či obhajoba české národopisné tradice.
Při pohledu na obrazy malíře Jaroslava Valečky nás překvapí jejich vypointovaná citovost. Nesou v sobě hluboký prožitek z okamžiku inspirace, zažehnuté konkrétním zážitkem nebo vzpomínkou. Byla to drsná a baladická krajina Lužických hor a krajina Edvarda Muncha, které se mu nesmazatelně vepsaly do paměti. Zádumčivá melancholie, básnivost, expresivní obsahovost a přitom nepopisnost tématu, ať už krajinného či figurálního, tvoří pilíře Valečkovy umělecké výpovědi. Autor se originálně vztahuje k linii severního romantismu, v opozici proti u nás od 19. století převládající tradici „cesty na jih“ a vytváření idyly arkadického světa. Hlavním prostředkem výstavby obrazu je mu sofistikovaná hra barvy a světla jako zásadních nositelů výrazu a emocí. Valečka povyšuje krajinu na zrcadlo univerza. Je prostředkem k transcendenci, překročení rozporu mezi subjektem a objektem, k „unio mystica“.
PhDr. Rea Michalová, Ph.D.
Výňatek z textu zakládající listiny:
„Obraz je mrtev. Není snad ani možné, že se ještě dnes na počátku třetího tisíciletí najdou „umělci“, kteří malují obrazy. Co je k tomu vede? Copak si neuvědomují, že budoucnost patří novým médiím?
Copak jim nedošlo, že performance a happening mají silnější dopad na divákovy emoce?
Copak nerozpoznali koncepční čistotu konceptu?
Copak si vůbec nevšimli, že současné umění se ubírá úplně jiným směrem?
Copak jsou opravdu tak natvrdlí?
Nabízí se jediná odpověď. Ano! Natvrdlí jsou všichni, ale jenom hrstka si to dokáže přiznat.“
Bernard C. Coty, v Praze, listopad 2000
Umělci:
Mg.A. Karel Jerie
Narozen 16. 3. 1977 v Praze
1999-2005 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér prof. A. Střížka, ateliér prof. M. Rittsteina
Je členem Spolku výtvarných umělců Mánes a zakládajícím členem občanského sdružení na podporu komiksu Seqence
Mg.A. Michal Novotný
Narozen 20. 2. 1969 v Brně
1990 -1997 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér prof. J. Načeradského, ateliér prof. K. Nepraše a ateliér prof. J. Davida
Mg.A. Lukáš Miffek
Narozen 17. 3. 1978 v Praze
1999-2005 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér prof. A. Střížka, ateliér prof. M. Rittsteina
Je členem Spolku výtvarných umělců Mánes
Ak. mal. Jaroslav Valečka
Narozen 27. 10. 1972 v Praze
1991-1998 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér prof. J. Sopka
1994 Vestlandes Kunstakademi, Bergen
1995 Staatliche Kunstakademie, Karlsruhe
1996 Royal Academy, Rotterdam
Je členem skupiny „Prague stuckists“
Kurátorka:
PhDr. Rea Michalová, Ph.D.
Narozena 11. 3. 1980 v Praze
1998-2003 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor dějiny umění
2003-2007 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor dějiny umění, postgraduální studium
Od 2008 kurátorka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze
Je členkou Association internationale des critiques d’art (AICA), Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, Uměleckohistorické společnosti v českých zemích, Spolku výtvarných umělců Mánes