Roman Trabura
FISHING
21. 4. – 20. 5. 2011
Roman Trabura (1960) začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze až po roce 1989, kdy na Akademii nastoupila nová, porevoluční garnitura profesorů. V letech 1990 až 1992 studoval v Ateliéru malby profesora Jiřího Načeradského, od roku 1992 do roku 1996 studoval v Ateliéru monumentální tvorby prof. Aleše Veselého. Akademii dokončil v roce 1997. Řadí se k malířům, kteří si již vydobyli významné místo na naší umělecké scéně svým darem mimořádné obrazotvornosti, invence a hlubokým ponorem do vlastní psychiky, neboli, jak říká, „surfováním ve vlastní psychologické džungli“. Traburova originální narativní tvorba volně přechází mezi skutečností a fikcí. Je „napájena“ vizuálními podněty, vychází i z vnitřní imaginace, osobního prožívání, ze vzpomínek či konotací ke starším obrazovým cyklům. Autorův výtvarný projev je živelný, proměnlivý, někdy groteskní, s nadsázkou, v morbidní rovině nabitý černým humorem, ale dokáže být i romantický. Střídá magickou realitu s tajuplnými fantazijními vizemi.
Výstava „Fishing“ představuje výběr z Traburova malířského díla z let 2003-2011. Ústřední linii tvoří obrazy z cyklů „Kostely“, „Nábřeží“ a „Ryby“. Nejstaršími z děl jsou dva obrazy interiérů kostelů (z roku 2003 a 2005), které důrazem na tvůrčí představivost, monochromním laděním a rozfázováním plochy do horizontálních plánů uvozují další autorovy obrazové cykly. V souboru „Nábřeží“, souznícím s paralelně vznikajícími plátny marín, zachycuje panoramata „stověžatých“ měst se zrcadlem vodní hladiny. V rámci horizontálního rozčlenění kompozice nechává hořejší plán vyznít pro vysoké nebe za soumraku a pro svou imaginativní představu romanticko-symbolistního „city“, evokujícího esenci Prahy. Vodní hladinu ozvláštňují džunky a bárky rybářů, s jistou dávkou exotických ozvuků. Obrazy často uzavírá hojně osídlený podmořský svět. Monochromní barevnost děl je nositelem emocí, vypointovává a umocňuje celkovou výrazovost díla. Téma ryb Trabura později osamostatnil a pod vlivem povídky A. P. Čechova se mu stalo podobenstvím o lidských charakterech a sociálních vztazích ve společnosti. Později od formy bajky částečně upouští, aby obrazy především vyznívaly jako barevná, orchestrální skladba.
Vtipnou pointou názvu výstavy „Fishing“ Romana Trabury je ztotožnění umělce s rybářem, který má nahozenou udici a čeká, „co mu zabere“ (po inspirační stránce) a „kdo na to zabere“ (ve vztahu k divákovi).
Rea Michalová
Díla Romana Trabury jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie Středočeského kraje, Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, Muzeu umění v Olomouci a v soukromých sbírkách u nás a v zahraničí.