Jan Wolfchen Vlček
KOPF HOCH
27. 5. – 18. 6. 2011
Jan Wolfchen Vlček je umělcem, jehož konceptuálně zaměřená tvorba krystalizuje z jeho dlouhodobého a hlubokého zájmu o vojenství a jeho historii, o roverskou a skautskou tématiku, pyrotechnické rituály a akce. Jeho specifická záliba ho vede až k aktivitám „historical reenactment“/ „living history“ (hra na Bílou Horu 1620, Normandii 1944, Ardeny 1944 ad.), velkým pyrotechnickým show i „pyro-výbuškům“ pro pár přátel.
Současně reflektuje aktuální celosvětové dění, vyúsťující v řadu válečných konfliktů. Důsledným rozvíjením svého konceptu se stal solitérním a originálním tvůrcem, který si vydobyl významné postavení v rámci mladší umělecké generace. Jeho životní postoj, určovaný senzitivitou vnímání a prožívání, není tvrdě militantní, ale humanistický, jemně parafrázující a ironizující. Je optimistickým pohledem a hláškou pozitivní energie, která se promítla do názvu této výstavy: „Kopf hoch“.
Výstava představuje výběr nových obrazů z několika cyklů, které autor průběžně rozvíjí a které zrcadlí tématickou vícepolohovost jeho díla. Pyro-obrazy a třesky (realizované již od roku 2003), „kreslené“ zápalnou šňůrou či střelným prachem na plátno, vznikají jako rezultáty řízené náhody při Vlčkových komorních pyrotechnických akcích. Paradoxně, ač používá trhavinu, vytváří poetistické, až minimalistické kompozice abstraktního charakteru, někdy odkazující k předmětné skutečnosti či symbolickému významu. Rozvíjí je na hladké, monochromně pojednané ploše pozadí, v rovině barevného kontrastu pracuje i s plátnem perforovaným výbuchem. V cyklu „Veselé zbraně“ (2009-2011) fixoval vždy jednu „zakonzervovanou“ ohňostrojovou raketu na monochromní plochu plátna. Oxymóronem jsou názvy zvolené podle jeho oblíbených pohádkových bytostí (Manka, Rumcajs, Vilík, Ferda Mravenec ad.). V souboru obrazů „Čápi“ volně laboruje se symbolem slavné francouzské stíhací eskadry z I. světové války, používaným dodnes, např. při válce v Libyi. V obraze „ Non multi sed multa 312. sq.“ ztvárňuje logo s čápem (s latinským nápisem, v překladu Ne mnoho, ale množství) „312. československé stíhací perutě“ aktivní za II. světové války v Anglii. Díky použitému symbolu Vlček konceptuálně pracuje s minulostí, přítomností a budoucností a vytváří časovou smyčku, ke které sám říká: „Miluji války, které jsou minulostí. Nechci války, které probíhají. Nenávidím války, které hrozí v budoucnosti.“ K souboru lze přiřadit komorní formáty portrétů hrdinů II. světové války, jako např. posledního padlého amerického pilota na evropském bojišti, Virgila Paula Kirkhama, sestřeleného 30. dubna 1945 u obce Újezd na Domažlicku. V této souvislosti připomeňme, že 30. dubna 2011 byla tomuto letci odhalena pamětní deska s bronzovým reliéfem zachycujícím Kirkhamův letoun P-47D Thunderboldt, jehož autorem je Jan Vlček. Ve dvou obrazech na dnešní výstavě zachytil legendárního českého válečného hrdinu Péráka, který bojoval za protektorátu proti německým okupantům, sabotoval německé válečné hospodářství a ve vyprávění fungoval i jako strašák malých dětí. (V roce 1946 postava Péráka ožila v animovaném filmu Pérák a SS v režii Jiřího Trnky.) V dalších dílech se manifestuje Vlčkova záliba v roverství uplatněním symbolů skautských tradic.
Rea Michalová
Jan Wolfchen Vlček
Narozen 1977 v Plzni, žije a pracuje v Praze a v Plzni
Studia: 1999-2005 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér Intermediální tvorby prof. Milana Knížáka).
Zastoupení ve sbírkách: Národní galerie v Praze; Nadace Jany a Milana Jelínkových; Patton Memorial, Plzeň