Paulina Skavova
BIONDO
12. 1. - 9. 2. 2012
Paulina Skavova je jednou z těch vzácných současných autorek, které ve svém díle úspěšně a osobitě rozvíjejí tradici českého figurálního sochařství. Ač fundamentálně vychází z klasických archetypů a tradičních fabulací, přetváří je dle „obrazu svého“, transponuje je do nových a překvapivých kontextů. Zároveň ale kategorii klasického sochařství překračuje svým přesahem ke konceptuálně zaměřené tvorbě, vytváří objekty a instalace, věnuje se performanci. Je všestrannou tvůrkyní, jejíž dílo je vizuálně silné, emotivně nabité, mnohdy provokativní, ironicky zabarvené, prodchnuté kontrastujícími a nejednoznačně interpretovatelnými obsahy. Paulina Skavova emancipovaně zachycuje svou ženskou zkušenost v tomto světě. Její vlastní osobnost se do jejího díla promítá s takovou intenzitou, že možná více než o vnější realitě, vypovídá její tvorba především o ní samotné, o jejím extrovertním já. Pro autorčinu kreativitu, nevšední zručnost a píli bychom na tuto vysoce osobní rovinu mohli pozapomenout. Sebereflexivní odkrývání různých aspektů pohledu na sebe, větší či menší odstup, humor, ironie a zapojení adorativních prvků do vnější skutečnosti tvoří základ jejího díla. Různá témata, která ji v běžném životě potkávají, přenáší do „křišťálového zámku“ vlastní mysli, a chtěně či nechtěně nám ukazuje svůj život v stylizované i naprosto nestylizované podobě. Jako členka umělecké skupiny Kolouchův sen a jako performerka se zapojuje do společné práce, ale její přístup k motivu je extrémně egocentrický. Jako by se všechny směry a cesty potkávaly v jednom ohnisku jejího vědomí. Její osobnost se projevuje opravdu téměř v každé myšlence, v každém tématu, v každé části jejích soch. A tento úhel svého pohledu nám Paulina Skavova na současné výstavě s názvem „BIONDO“ (Blond) předkládá k posouzení. Sama za sebe jsem jejím výtvarným názorem vždy znovu a znovu potěšena, neboť i při velkém zaujetí vlastním světem nepostrádá hravost a nadsázku, což její dílo povyšuje na daleko vyšší a jemnější úroveň.
Výstava „BIONDO“ je premiérou autorčiny nejnovější monumentální sochařské realizace, díla „Sněhurka a sedm trpaslíků“ (2011-2012). Organicky rozvíjí polohu „superhrdinek“, bravurně ztělesněnou již v autoportrétní instalaci „Pistolnice (Paulina a Tyson)“ z roku 2008, zde taktéž představené (verze v bronzu je součástí sbírek Národní galerie v Praze). V ní se ženskost a subtilita pojí s vyzývavou erotičností. Pistole a bojový pes symbolizují neohroženost a nadvládu, i když nakonec mohou být u ženy tou nejméně nebezpečnou zbraní. Nová instalace „Sněhurka a sedm trpaslíků“ konfrontuje pohádkový motiv s realitou. „Sněhurka“ je opět autorčinou stylizací. Oproti Pistolnici působí křehčím, naivnějším i zranitelnějším dojmem. Je doprovázena skupinou „naklonovaných“ trpaslíků, a to zcela realistických lidských postav – klinicky liliputánů, kteří kompoziční skladbě dodávají na apelativnosti, ale současně i na bizarnosti. Paulina Skavova vytváří pevnou, realistickou formou sugestivní iluzi života, na který nahlíží s odlehčujícím humorem a ironií. Výstavu dotváří nové objekty ze série Underwear, představující kolekci spodního prádla, jež přes své „lovecko-prehistorické“ aplikace působí neobyčejně romanticky.
Ač je Paulina Skavova sama drobná a křehká, její díla jsou plná výrazové síly a tvůrčí jistoty.
Rea Michalová