Lukáš Miffek

NA HROMADĚ
Galerie Kotelna, Říčany
8.6.-12.7.2012

Výstava nazvaná s nadsázkou „Na hromadě“ prezentuje umělecký vývoj malíře Lukáše Miffka (1978) za poslední čtyři roky, které pro autora znamenaly velmi plodné tvůrčí období. Nahlížejme tedy na tuto přehlídku jako na bohaté spektrum pěti až šesti obrazových cyklů. Při této členitosti působí Miffkova tvorba naprosto sourodě. Autor si na současné výtvarné scéně vydobyl významné postavení důsledným rozvíjením svého nezaměnitelného figurativního stylu s typickými prvky obrazové metafory, grotesky a parodie formou klasické malby. Prosadil se jako velmi vtipný „glosátor“, jenž ve svém díle zpracovává existencionální témata, pop kulturu, fenomény konzumní společnosti a masmédií a jenž je s příznačnou ironií schopen přistoupit i sám k sobě, svým slabostem a svého okolí.
Na svou tvorbu nahlíží spíše jako na hru, nikoli jako na přesný přepis skutečnosti a zachycení reálných vztahů. Jeho malířská symbolika nemá fixní význam, obraz je souhrou vícerých možných interpretací v různých významových rovinách. Aspekt hříčky a nadsázky je patrný nejen z děl samých, název obrazu je často klíčem k jeho transponované interpretaci. V procesu svého kreativního myšlení laboruje s principem neočekávaných a náhodných vztahů. Je fascinován souvztažností uvěřitelného a neuvěřitelného světa kolem nás.
Společným znakem všech jeho děl je pevná stylizační linie, narativnost a výrazný kolorismus. V některých obrazech se dotýká hranice kresleného humoru. Miffkovy práce mají pro svou vizuální účinnost a poutavost tendenci k obecné zapamatovatelnosti. Určitou „strnulostí“ rukopisu fixuje autor svůj tvůrčí pohled na kaleidoskop dnešní zrychlené reality.
Vnímám jeho obrazy jako epiku, kvalitní literární dílo. Potěší, zbytečně nezatíží, ani necílí k morální kritice. Z filozofického hlediska mají práce Lukáše Miffka a jeho zásahy do různých oblastí lidského chování (avšak nevylučuji ani abstraktnější postřehy) opravdu široký záběr. Najdeme zde klasické řešení otázky „ona a já“, přihlášení se k národopisným tradicím, adoraci konzumních symbolů až po dadaistický humor předložený se sladkým ušklíbnutím. Téměř něžně zasněnou atmosféru jeho pláten umocňuje výběr retro námětů a celková bezčasovost a univerzálnost zachycených témat.
Malířovy obrazy se obratně vyhýbají patetice a všem negativním aspektům. Prezentují jen tu část světa, o kterou se autor s námi chce dělit, ale která je přesto dostatečně bohatá, aby se naše vidění posunulo do jiné, příjemnější roviny. Spojení stylizované malby s neobyčejně živým, až karikaturním komiksem ukazuje na dvojznačnost předloženého sdělení. Podobá se to žertu pronesenému s velmi vážnou tváří. A jak víme, takový vtip bývá nejlepší.
Lukáš Miffek je výtvarným poslem ze světa, kde je vše trochu „jinak“ a kde nás nezatěžují problémy a stres. Dokáže se nad tyto věci povznést a „vyprávět si“ s námi v rámci velmi kultivovaného „rozhovoru“, ze kterého si odnášíme jen přetrvávající úsměv na rtech.

Rea Michalová