JAKUB JANOVSKÝ
GUMMI
6. 12. 2012 – 7. 1. 2013
Když jsem před rokem uváděla výstavu Jakuba Janovského „Alle gegen alle“ tady v Galerii Michal’s Collection a nyní si jako přípravu přečetla zpětně svůj text, musím se vším, co jsem napsala, souhlasit. Přesto dnes uvidíte výstavu autora „jiného“ – zejména ve smyslu kvality konceptu, promýšlení a zpracování tématu. Tvorba Jakuba Janovského se za pouhý rok přesunula z polohy velmi nadaného absolventa AVU a „vycházející hvězdy“ do sféry soustředěného a vnitřně velmi jistého a cílevědomého umělce, který nám předkládá již naprosto ucelenou myšlenku ve formě, která jí náleží (a to se dá říct opravdu o málo autorech!).
Aktuální výstavní projekt jsem s autorem dohodla již před rokem, což byl výsledek mého upřímného nadšení z krásné výstavy, která představovala především práce velkoformátovějšího charakteru z let 2010-2011. Proto jsme si stanovili, že výstava „do roka a do dne“ bude jako protipól složena z malých formátů. Až na incident se zlomenou rukou, vše k tomu autorovi nahrávalo. Rezidenční pobyt v Bavorsku byl skvělým místem pro výtvarné experimentování v dílech menších rozměrů. Je pozoruhodné, že jeho dlouhodobá fascinace uměním ruské avantgardy (dílo A. Rodčenka a V. Lebeděva, plakáty a propagandistické materiály) se projevila právě ve chvíli, kdy vytvářela zvláštní a jedinečné napětí s atmosférou Západu německého místa. Touto prezentací se mi potvrdil dojem, že ruská avantgarda představuje velmi bohaté pole pro další tvůrčí východiska. Přitom Janovského inspirace není ani vzdáleně pouhým zrcadlením, je transpozicí do vlastního, nezaměnitelného konceptu. Využití uvedeného zdroje dodalo autorově dílu nebývalou vytříbenost a jednotu. V dalších obrazech rozvíjí svá základní témata: motivy dětí, rodiny, fiktivní portréty, vytrysklé z nejhlubších sfér podvědomí, čerpané z halucinogenních snů a delirantních vizí.
Název výstavy GUMMI je odvozen od německého slova znamenajícího gumu, pryž, tedy materiál, s nímž Janovský v obrazech pracuje. Formální experimentace s netradičními technologiemi (používání silikonů, různých druhů lepidel a „ozdob“ z reálného života) není v jeho tvorbě novinkou, ale v této sérii nepotřebuje daný postup žádnou další obhajobu. Abych svá slova osvětlila: málokdy se o podobných tendencích dá hovořit jinak než jako o druhořadém, manýristickém či malicherném efektu. To zde neplatí. Jako i v dřívější práci, Janovský efekty šetří a používá je jen na místech, kde dojem z díla zpřesní či posunou žádoucím směrem.
Jistota, střídmost, síla. Tak na mě díla Jakuba Janovského působí. Doufám, že tento pocit poskytnou i vám.
Rea Michalová
Jakub Janovský /1984/
Studia: 2004-2010 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér kresby prof. J. Svobodové)
Zastoupení ve sbírkách: Národní galerie v Praze, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, soukromé sbírky v ČR a zahraničí