(Česky) JAROSLAV VALEČKA

KRAJINY MÉHO DĚTSTVÍ
U příležitosti autorových čtyřicátin
4. 7. – 26. 8. 2012

Malířská tvorba Jaroslava Valečky se vyznačuje mimořádnou uceleností a kontinuitou, s jakou autor zachycuje sugestivní kouzlo přírody a koloběh života v ní. Do jeho obrazů se nesmazatelně vepsalo sepětí s krajinou Lužických hor, s místem, kde v mládí vyrůstal, kam se vrací a střídavě žije a pracuje i dnes. Genius loci s vazbou na kulturní paměť regionu, vědomí historických souvislostí, tradice lidových slavností a obyčejů, hraniční sféry lidské existence a psychiky, to vše mu dalo podnět a inspiraci pro jeho originální výtvarné dílo. Podstata jeho představivosti je založena na dualismu přírody a člověka, nebe a země, konečna a nekonečna.
Valečka vstřebává zrakový zážitek, aby utkvěl v jeho mysli, a přenáší ho do vlastního obrazového „časoprostoru“. Navazuje na linii severního romantismu, v opozici proti u nás od 19. století převládající tradici „cesty na jih“ a vytváření idyly arkadického světa. Krajina má v jeho podání baladické, zádumčivě melancholické, někdy až hororovité ladění. Stává se mu „jevištěm“, kde se odehrávají přírodní mystéria a mytické rituály, ve kterých zachycuje tajemné a nevyslovitelné. Maluje daleké horizonty a citlivě sleduje proměny oblohy. Vystihuje krajiny chladné, zimní, zasněžené, krajiny žhnoucí světly ohňů, krajiny s mihotajícími se světly lidských příbytků. Sakrální aspekt umocňuje vyjádřením atmosféry soumraku, noci, úplňku, úsvitu. Dominantní úlohu hraje tlumená barevnost s vypointovanými světly.
Paralelně rozvíjí figurální téma, v němž se vpíjí do mikrokosmu lidského jedince, jeho duševních stavů a rozpoložení. Člověka pojímá jako bytost blízkou záhadným osudovým silám i smrti. Tělo modeluje objemově, jindy ho proměňuje do éterické bytosti, přízraku. Vřazuje ho do zšeřelého prostoru s kontrastními světly a vrženými stíny.
Umělecká síla obrazů Jaroslava Valečky spočívá v neustálém balancování na tenké hranici oddělující skutečnost a sen, v sofistikované hře barvy a světla jako zásadních nositelů výrazu a emocí. Na plochu plátna se mu podařilo vnést magické ticho kontemplace i vnitřní žár expresivní obsahovosti.
Pro výstavu v Domě umění v Opavě, uspořádanou u příležitosti autorových blížících se čtyřicátin, připravil reprezentativní výběr obrazů z posledních pěti let. Celý soubor je jednoznačným dokladem, že máme čest setkat se tu s Jaroslavem Valečkou v jeho plné tvůrčí síle.

Rea Michalová
kurátorka Národní galerie v Praze a Galerie Michal’s Collection

Permalink | July 17th, 2012