Lukáš Miffek

POZADÍ A ZÁKULISÍ
27. 2. – 27. 3. 2015

Od mé poslední výrazné kurátorské spolupráce s Lukášem Miffkem, autorem, kterého si velmi vážím a cením, uplynuly dva roky. Mohu nyní z časového odstupu a o to lépe nahlížet na jeho tvorbu, která prošla určitou proměnou. Tento posun nemusí být pro „nezasvěcené“ na první pohled patrný, neboť se projevuje především subtilním vybrušováním humoru a ironického ostří v námětech, které lze interpretovat z více možných úhlů.
Lukáš Miffek se na české výtvarné scéně prosadil jako velmi vtipný „glosátor“, který ve svém díle zpracovává existenciální témata, pop kulturu, fenomény konzumní společnosti a masmédií a který je s příznačnou ironií schopen přistoupit i sám k sobě, svým slabostem a svého okolí. Miffkovy práce mají pro svou vizuální účinnost a poutavost tendenci k obecné zapamatovatelnosti. Na svou tvorbu nahlíží spíše jako na hru, nikoli jako na přesný přepis skutečnosti a zachycení reálných vztahů. Jeho malířská symbolika nemá fixní význam, obraz je souhrou vícerých možných interpretací v různých významových rovinách. Aspekt hříčky a nadsázky je patrný nejen z děl samých, název obrazu je často klíčem k jeho transponované interpretaci. V procesu svého kreativního myšlení pracuje s principem neočekávaných a náhodných vztahů. Je fascinován souvztažností uvěřitelného a neuvěřitelného světa kolem nás.
Společným znakem všech jeho děl je pevná stylizační linie, narativnost a výrazný kolorismus. Kdybych měla obrazně vyjádřit, jak umělec variuje humor v námětech, byla by to v podstatě amplituda. V nejnovějších obrazech nám předkládá svůj motiv s „vážnou tváří“, ale v podstatě ironicky. Tudíž jeho vyznění není tak přímočaré a „dětsky bezelstné“, jako tomu bylo dříve. Umocněná ironie a trochu černého humoru dílům bezesporu prospívá. Jako by tento barevný, stylizovaný svět zrcadlil myšlenky skutečných lidí. Také časté motivy ženských pozadí mě svádí k domněnce, že jsou na plátnech zachyceny i pro svůj slovní význam, nikoli výhradně pro svou erotickou funkci.
Současnou výstavu Lukáše Miffka vnímám jako velmi objevnou. Je méně komplikovaná po formální stránce a současně vycizelovanější z hlediska předložených sdělení. Tato lapidárnost spjatá se sofistikovaností Miffkovi velmi sluší.
Rea Michalová

Lukáš Miffek (1978) studoval v letech 1999-2005 na Akademii výtvarných umění v Praze, v Ateliéru malby u prof. Antonína Střížka a u prof. Michaela Rittsteina. Svými díly je zastoupen v Národní galerii v Praze a v dalších významných sbírkách.