Dušan Mravec

MEMORIES /UNIVERSAL LANGUAGE/
23. 3. – 20. 4. 2010

Dušan Mravec (1980) je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, kde postupně studoval v ateliérech profesorů Milana Knížáka, Zdeňka Berana a Miloše Šejna. To ovlivnilo mnohostrannost jeho výtvarného přístupu. Vychází z klasických malířských postupů a tradičních námětů, což se odráží především v jeho hyperrealisticky pojatých zátiších. V nich se řídil svým nejvlastnějším vnitřním založením a dokázal svou malířskou virtuozitou, smyslem pro obrazovou kompozici a monumentalitu aktualizovat tento žánr pro současnost. Zároveň se však na hyperrealistický projev neomezil. Snaha zachytit podstatu současné vizuality ho dovedla k větší formální experimentaci a ke kombinaci diferenciovanějších malířských stylů, jak dokládají rozsáhlé velkoformátové cykly „Pomníků“ (2008) a „Oltářů“ (2009). Zde již laboruje se zapojením obrazu do určitého systému a s ideou univerzálního vizuálního jazyka.
Současná výstava „Memories /Universal Language/“ je neohraničeným příběhem vzpomínek, odkazem k procesuálnosti a cykličnosti vývoje. Metaforicky řečeno, rozehrává napětí polarit mezi Mnémosyné, řeckou bohyní paměti, a Chronem, personifikací neustále ubíhajícího času. Ve zcela nově vzniklých obrazových kompozicích (2010), na výstavě poprvé představených, autor pracuje s principem horizontálního členění plochy, jak se již objevovalo na jednotlivých „Studiích“ ze souboru „Pomníků“ (2008). Zatímco dřívější díla spojovala do jednoho celku disparátní skutečnosti inspirované střídáním nesourodých reklam na pohyblivých billboardech, nyní má dělení formátu jiný význam a obsah jednotlivých částí je vnitřně provázán. Dělení symbolizuje vrstvení, sedimenty vzpomínek, záznamy událostí, mezi nimiž autor nachází souvislosti. Vrší a fixuje významové asociace, vytváří synoptické obrazy. Konfrontuje například krajinu s cestou, jíž přisuzuje symbolický význam neuzavřeného vývoje, s krajinou politicky rozdělenou. Krabička zápalek „Safety Match. Made in Czechoslovakia“ u něj vyvolala nostalgickou vzpomínku na společný stát. Čárový kód, objevující se i na dalších plátnech, odkazuje na moderní, elektronickou formu uchovávání paměti. Někdy funguje jako omezující prvek, který proniká do čistě přírodního krajinného schématu a zároveň vytváří rámec našeho pohledu.
Velkou změnou prošla skladba malířovy barevné palety. Barevná škála nových obrazů je redukovaná, založená převážně na jemných valérech hnědí a okrů, s občasným kontrastním užitím černé. Toto ladění podtrhuje melancholické, emotivní působení kompozic. Splývavý rukopis lazurní realistické malby místy přerušuje a oživuje gestický zásah štětce či tašistická skvrna.
Dušan Mravec ve svém díle využívá konstanty existující ve výtvarné tvorbě, „paměť umění“, a svou invencí je nově interpretuje a aktualizuje.

Rea Michalová