Lukáš Miffek
V luftu
4. 1. - 2. 2., Galerie 21. století, Praha
Dnešní svět je nerozlučně spjat s vývojem technologií, virtuálních kontaktů, které znemožňují přímou komunikaci a vytvářejí paralelní virtuální svět. Člověk získal klamný pocit, že k dosažení celkové informovanosti a naplnění duševního života stačí „pár kliknutí“ na klávesnici počítače. Svět je globalizován, společnost je manipulována masmédii ve prospěch masového průmyslu, který podbízí průměrnou zábavu, adorování idolů doby a kulturu vyznávající populárnost na úkor kvality. Tato popularizace přinesla unifikaci kultury a potlačení individuality uměleckého projevu. Avšak existují umělci, kteří se výrazně vyčleňují svou odlišností a kvalitou, kteří čelí trendovosti a volí si témata závažná pouze pro ně samotné. Malíř Lukáš Miffek (1978) si na současné výtvarné scéně vydobyl významné postavení důsledným rozvíjením svého nezaměnitelného figurativního stylu s typickými prvky obrazové metafory, grotesky a parodie. Užívá formu klasického závěsného obrazu, jenž je dnes, v době otupování naší vizuální citlivosti, významným zdrojem estetických zážitků, rozvíjených v čase, a spontánně vytváří obrazové tématické cykly a řady. Na svou tvorbu nahlíží spíše jako na hru, nikoli jako na přesnou transkripci skutečnosti a zachycení reálných vztahů. Jeho malířská symbolika nemá fixní význam, obraz je souhrou vícerých možných interpretací v různých významových rovinách. Aspekt hříčky, nadsázky, humoru, ironie je patrný nejen z děl samých, název obrazu je často klíčem k jeho transponované interpretaci. V procesu svého kreativního myšlení laboruje s principem neočekávaných a náhodných vztahů. Je fascinován souvztažností uvěřitelného a neuvěřitelného světa kolem nás. Vizuální účinnost a poutavost Miffkovy tvorby se zakládá na plošné, stylizované, narativní malbě, výrazně koloristicky cítěné. V poslední době autor nově využívá kontrastní, kresebný, komiksový prvek, vypointovávající kompozici.
Jednotícím prvkem výstavy Lukáše Miffka s názvem „V luftu“ je levitující
či letící objekt nebo i kompozice, kde je „luft“ akcentován. Jedná se o volný výběr obrazů ze tří nových cyklů z roku 2010: „Lidové kroje“, „Cibulák“ a „Hrdinové oblaků“. Malíř v nich svou mimořádnou a vtipnou invencí fabuluje „mini-příběhy“, rozehrává bohatství poetiky fantazijních, alogických epizod každodennosti. Obratně žongluje s objekty létajícími ve vzduchu, vymýšlí fasinující příběhy retro aut, nabízí „story“ z českého venkova s cílem poukázat na dnes dožívající zvyky. Domácí zvířata se v jeho podání stávají novodobými hrdiny, kteří v roli jezdců a letců na svých přístrojích triumfují nad světem moderní techniky. Nevyhýbá se eroticky podbarveným námětům. Znovuoživuje tradici dříve oblíbeného, vyhledávaného cibulového porcelánu humorným zapojením motivu do kompozice. Často reaguje na fenomén pop-artu, když si vybírá typické atributy americké konzumní společnosti a s nadsázkou podává jemně kritický komentář této civilizace.
Obrazy Lukáše Miffka jsou jakousi dvojí hrou, kdy autor vybízí i diváka k aktivitě. Jeho díla nejsou uzavřená, hra vyžaduje spoluhráče. Recepce je reflexivní hrou.
PhDr. Rea Michalová, Ph.D.